Jak správně kompostovat?

Jak-spravne-kompostovat.jpgTráva roste po většinu roku, a tak zahradníci nestále řeší nerudovskou otázku: Kam s ní?

Kompostéry nabízejí ideální řešení. Musíte ale vědět, co do nich dávat a jak to poskládat. Při správném postupu promění kompostér nevábné organické zbytky ve vyzrálou prsť, vonící po lesní půdě.

Kompostér ušetří měsíce času

Přesněji řečeno, kompostér běh času urychlí. Kompostování totiž napodobuje biologické pochody, které probíhají v půdě. Říká se jim humifikace a jde o rozložení mrtvé organické hmoty rostlinného a živočišného původu na humus neboli prsť, nejúrodnější a přirozeně prohnojenou zeminu.

Humifikační pochody však potřebují čas, a ten kompostér značně zkracuje. V rámci svých čtyř stěn připraví maximálně vhodné podmínky, čímž značně uspíší celý proces. Je konstruován tak, aby mikroorganismy a bezobratlí živočichové, kteří jsou součástí humifikace, mohli co nejsnáze a nejúčinněji pracovat. Díky tomu vznikne kvalitní prsť podstatně dřív než přirozeným rozkladem.

Co do kompostéru patří a co rozhodně ne?

Do kompostéru patří pevný a suchý „hnědý“ odpad: větve, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, lepenka, papírové kapesníky a ubrousky.

Další složku tvoří měkký a vlhký „zelený“ odpad: posekaná tráva, plevel, drny, listí, zbytky ovoce a zeleniny, staré pečivo, kávová sedlina, použité pytlíky od čaje, skořápky vajec a ořechů, hnůj a močůvka, peří, chlupy, vlasy

Čím pestřejší složení, tím lepší výsledná kvalita. Neplatí to ale o všem. Existuje spousta věcí, které do kompostéru rozhodně nepatří: kosti, odřezky masa, kůže, stolní oleje a tuky, rostliny napadené chorobami, větve z tújí, pecky a slupky z tropického ovoce, popel z uhlí a cigaret, exkrementy masožravých zvířat ani lidské, třeba na plenách, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, chemicky ošetřené materiály či potištěný papír.

Jak správně kompostovat

Zelený odpad je bohatý na dusík, hnědý odpad zase na uhlík. Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Na ni přijde tenčí vrstva zelená, vysoká asi 5-7 cm. Jestliže chcete proces kompostování urychlit, zpracujte větve v drtiči nebo štěpkovači.

Kompost by měl mít pestré složení, dostatek vláhy (občas nutno zalít, aby byl vlhký) a vzduchu (aspoň jednou měsíčně promíchat „hnědé“ se „zeleným“). Jestliže jste ho správně založili, začne se do dvou dnů zahřívat činností mikroorganismů. Horká fáze dosahuje teploty více než 50 °C a trvá řádově dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, při níž se likvidují zárodky chorob. Po tu dobu musíte kompost zásobovat dalším materiálem, protože bude tlením sesedat. Jestliže se hmota správně nezahřívá, je třeba ji zalít nebo přidat materiál. Tlení urychlí zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Při správném postupu získáte v kompostéru čerstvý kompost už za 2 měsíce. A jestliže si počkáte až rok, bude výsledkem vyzrálá prsť, vonící po lesní půdě.