Vše o hoření

Vše, co potřebujete vědět o hoření aneb Terciární spalování neexistuje.

Drtivá většina moderních kamen je vybavena externím přívodem vzduchu. Proč se vzduch do nich vlastně přivádí z venku, když je ho v místnosti spousta? A co se s ním dál děje v kamnech?

Aby oheň dobře hořel, potřebuje správný tlak a množství kyslíku. Kamna, která nemají externí přívod vzduchu, si ho vezmou z vytápěné místnosti. V té se pak musí častěji větrat, což vede ke ztrátám tepla. Externí přívod vzduchu, který se také někdy nazývá centrální, tedy šetří topivo. Nejčastěji ústí v zadní části topidla a čím je kratší a rovnější, tím lépe. Měl by mít průměr alespoň 125 mm, lépe však 150 mm, a to po celé délce, jež by neměla přesáhnout 5 metrů.

Poté, co se venkovní vzduch dostane do kamen, proudí jimi na různá místa. Jeho cestu určuje tvar skeletu kamen. Podle toho, kudy je veden, kde ústí a kdy se zapojuje do hoření, se vzduch dělí na primární, sekundární a terciární.

Primární vzduch rozdělává oheň

Primární vzduch výrazně ovlivňuje nejen spalování, ale také výkon kamen. Do kamen se přivádí spodem, většinou přes popelník, a směřuje pod rošt. Skrz něj pak proudí tahem nahoru do komína. Reguluje se páčkou nebo táhlem, které otevírají a uzavírají přívod.

Primární spalování je pro topení naprosto základní, využívá se totiž při rozdělávání ohně. V této první fázi hoření dřevo praská, tvoří se v něm trhliny a obsažená voda se odpařuje a je odnášena tahem rovnou do komína. Plamen je tmavě žlutý.

Přívod primárního vzduchu při zatápění musí být úplně otevřený, aby se kamna rozhořela. Po zahřátí kamen a komína na provozní teplotu se přívod postupně přivírá, aby se tah zmenšil.

Sekundární vzduch reguluje výkon

Zatímco při primárním spalování vzplanou a hoří pevné (či tekuté, ale to se našich kamen netýká) části paliva, při sekundárním spalování dochází k druhotnému vzplanutí a spálení plynů uvolněných z paliva primárním hořením. Palivo je tak mnohem víc využito, zvyšuje se účinnost kamen a do komína odchází méně spalin.

Přívod sekundárního vzduchu bývá řešen různě. Obvykle se se dá regulovat, i když existují i kamna, které si ho dávkují sama. Sekundární vzduch se obvykle předehřívá ve vnějším plášti a do samotného topeniště proudí přes regulátor nebo trysky v horní přední části topeniště. Odtud stéká dolů po vnitřní straně skel dvířek, která tak oplachuje a čistí. Poté se smísí s plyny vzniklými hořením, přičemž dojde k sekundárnímu spalování.

V této fázi hoří jasný plamen nad tuhou složkou dřeva. Primární vzduch je uzavřený a přívodem sekundárního vzduchu se reguluje výkon a intenzita hoření. Jestliže chceme, aby palivo topilo co nejvíc a úplně prohořelo, můžeme nechat regulátor úplně otevřený.

Pro úsporné a pomalé topení ho nastavíme na polovinu až dvě třetiny. Když plamen dohoří a zůstanou jen žhavé uhlíky, lze uzavřít všechny přívody vzduchu do topeniště.

Terciární spalování neexistuje

Prozradíme vám tajemství – terciární, natož terciální spalování neexistuje, přestože mnozí výrobci kamen tyto termíny používají. Jak už jsme uvedli, spalování může být pouze dvojí: primární a sekundární. Existuje však terciární přívod vzduchu, který se s pojmem "terciární spalování" mylně zaměňuje. A když už jsme u těch pojmových chyb – správně je opravdu „terciární“. Zapamatujete si to díky jednoduché mnemotechnické pomůcce: primární, sekundární, a tedy i terciární.

A co se vlastně s terciárním vzduchem v kamnech děje? Předehřívá se v zadní nebo boční části vnějšího pláště a do topeniště proniká soustavou otvorů v zadní a horní části topeniště. Není regulován – kamna jej nasávají tahem komína, a přirozeně tak zásobují plamen kyslíkem podle potřeby a fází hoření. Že působí, poznáte podle bočních plamínků, hořících mimo hlavní plamen. Terciární vzduch ještě víc podpoří sekundární spalování, takže se o něco zvýší účinnost kamen, prodlouží doba hoření a dojde k „dočištění“ emisí.