Menu Zavřít
+420 327 777 111 (volejte PO-PÁ 9-18 a SO-NE 9-17)
Kompostujeme. Vše od A do Z

Kompostujeme. Vše od A do Z

Říjen a listopad jsou měsíce, kdy na zahradách vzniká nejvíce rostlinného odpadu, tedy biologického materiálu, který by bylo hřích dál nevyužít. Ano, řeč bude o jeho kompostování.
Kompostujeme. Vše od A do Z
Existuje řada učených rad, jak si správně založit vlastní kompostárnu a co do ní ukládat, aby na konci celého kompostovacího procesu vznikl kýžený materiál plný živin. Pro běžného zahrádkáře však postačí, když bude respektovat několik jednoduchých zásad. A dopracuje se k stejnému výsledku. Pojďme si je shrnout.

Kdy a kde založit kompost?

Vlastní kompost si na zahradě můžeme zřídit vlastně kdykoliv od jara do podzimu. Podmínkou je jeho umístění do stínu nebo polostínu a na místo, kde nebude příliš na očích. Tedy někam do rohu zahrady, za garáž, zahradní domek a podobně. Jeho velikost záleží na tom, kolik asi materiálu do něj budete během celého vegetačního období ukládat. To si musí každý odhadnout sám.  Pro středně velkou zahradu s běžným trávníkem, několika stromy a záhony většinou postačí kompostovací box o rozloze 2x1 metr a výšce kolem 80 centimetrů. Měli bychom pamatovat také na to, aby byl u kompostu kousíček rovné plochy, abychom k němu mohli případně zajet s kolečkem nebo k němu přistavit drtič zahradního odpadu.
 
Drtič zahradního odpadu


Kompostovací box, jeho stěny, můžeme postavit z nejrůznějších dostupných materiálů: z prken, přepravních palet, kulatiny, ale také třeba z plastových desek, pletiva, cihel nebo betonových dílců. Vždy je ale potřeba, aby ve stěnách byly dostatečně velké mezery, které zaručí, že do kompostovaného materiálu bude proudit vzduch. Dno ponecháváme volné a pokryjeme je vrstvou hrubších větviček, slámy nebo dřevnatých částí rostlin. Tato vrstva zajistí odtok přebytečné vody, spodní přívod čerstvého vzduchu a přístup půdních organismů, například žížal. Pokud se vám do svépomocné výstavby kompostéru nechce, můžete si kompostér koupit. Pro běžnou zahradu postačí dva až tři zhruba 800litrové kompostovací kontejnery. Oblíbená jsou i kompostovací sila, která jsou konstruována tak, že se dají vzájemně spojovat prakticky do nekonečna.
 
Zahradní kompost
 

Co vše se dá kompostovat?

Až na pár výjimek prakticky všechno, co má biologický původ a pochází ze zahrady nebo z kuchyně. Nejběžnějším materiálem je čerstvě posečená nebo suchá tráva, nevykvetlý plevel, na podzim pak stromové listí a zbytky nejrůznějších rostlin, jako jsou třeba letničky nebo keře rajčat. Do kompostu ale můžeme ukládat také v drtiči nadrcené větve, všechen materiál, který získáme z trávníku při vertikutaci, a dokonce i kousky zvlhčeného nepotištěného kartonu. Kompostovat můžeme také kuchyňský odpad, jako jsou slupky z brambor, ovoce a zeleniny (vyjma exotických druhů), zbytky pečiva, nadrcené skořápky od ořechů a vajec nebo prosátý dřevěný popel. Zásadou je, aby složení kompostu bylo, pokud možno, co nejpestřejší. Nesmí v něm chybět „mokrý a čerstvý“ materiál, který je zdrojem dusíku, ale také „starší a tvrdý materiál“, který zase obsahuje uhlík.
 
Štěpka
  

Co do kompostu nepatří?

Určitě zbytky masa, kosti, popel z uhlí, pecky a plevel s dozrálými květy, jehož semena jsou kompostovací proces schopná přežít a pak na záhonech znovu vyrašit. Do kompostu také neukládejte rostliny napadené škůdci a plesnivou zeleninu nebo ovoce, které radši spalte, respektive zakopejte do země. A co listy z ořešáků? O nich se traduje, že se špatně rozkládají kvůli tomu, že na sobě mají jemný voskový povlak tzv. kutikulu, která brání vyššímu odparu vody. Je to pravda. Ovšem, když listy posbíráme sekačkou, jejíž nůž je nadrtí, můžeme je do kompostu klidně dát. Ale dbáme na to, abychom vrstvu ořešákovou překryli dvěma až třemi vrstvami jiného materiálu. A jen na okraj, podobně bychom měli naložit i s listy hrušně, dubu, akátu nebo břízy, které kutikulový povlak mají také.

Kdy je kompost hotový?

Jednoduše řečeno, když získá tmavě hnědou barvu a jemnou strukturu a začne krásně vonět, jako lesní půda. Celý proces trvá s ohledem na kompostovaný materiál zhruba 4 až 8 měsíců. Pokud se vám ale nechce tak dlouho čekat, použijte u mnoha zahrádkářů velmi oblíbený urychlovač kompostu. Během doby zrání bychom měli kompost přeházet nebo načechrat, aby se do něj dostal vzduch, který napomáhá rychlému rozkladu a tlení. Pokud ale má skrze stěny přívod vzduchu dostatečný, prohazovat ho nemusíte. Důležité je také zajišťovat optimální vlhkost. Kompost totiž nesmí být přemokřený, chceme totiž aby materiál postupně tlel, a nikoliv rychle hnil. Před příchodem silného deště proto kompost zakryjte. Ale zakryjte ho i během dlouhých veder, aby naopak nevyschl a nezastavil se v něm proces tlení. Pokud by to hrozilo, prolejte kompost několika konvemi vody. Výsledkem celého kompostovacího snažení bude kvalitní a zaručeně přírodní materiál plný živin, díky němuž bude úroda na vašich záhonech o poznání bohatší.
 

Ostatní také zajímá

Jak kompostovat a vybrat správný kompostér
Jak kompostovat a vybrat správný kompostér

Mohlo by vás zajímat

Drtiče
Kompostéry

Tipy pro vás

Drtič Patriot PC 2500
8 990 Kč
Benzinový drtič Patriot GBK-70
37 390 Kč
Drtič Patriot PC 2800
11 190 Kč