Jak správně topit v krbových kamnech

První reakce obvykle bývá – ta kamna jsou šmejd! Jenže kamna za to v drtivé většině případů nemohou. Když netáhnou, není obvykle chyba v nich. S největší pravděpodobností jste udělali chybu vy: při výběru krbových kamen, úpravě komína nebo zatápění. Jakým chybám se vyhnout, abyste se neocitli v místnosti plné štiplavého dýmu? Poradíme Vám.

Základ všeho: správný tah do komína

Nejčastějším problémem bývá špatný tah komína. Každá krbová kamna mají jiný výkon a jiné parametry, tudíž potřebují komín na míru: ani příliš vysoký ani příliš nízký, dobře vyspárovaný, vyčištěný z předchozího vytápění. U činžovního domu, kde ústí více topidel do jednoho komína, je třeba počítat se změnami tahu, které jen těžko ovlivníte. Možných příčin je hodně a nejlepší cestu, jak problémům s tahem předejít, představuje konzultace s odborníkem – kamnářem či kominíkem.

Jak topit v kamnech: Tipy a triky pro začátečníky

Tah komína je v pořádku? Možná jen špatně topíte. Při zatápění byste měli zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory komína a naopak otevřený přívod primárního vzduchu. Problém může vyvolat i výměník, pokud příliš dlouho ochlazuje topeniště. V takovém případě pomůže instalace spínacího termostatu oběhového čerpadla, nastaveného na teplotu cca 55 °C, případně termoregulačních ventilů na jednotlivé radiátory. Pomoci může i odstavení některých radiátorů do doby, než se kamna rozhoří.

Jestliže máte kamna nová, může být zdrojem kouře a zápachu vypalování ochranného laku – v tomto případě jde o přechodnou záležitost, která rychle pomine. Anebo jste jen špatně naložili do kamen: buď jste dali málo dřeva či jste ho špatně srovnali: úplně naspod má přijít podpalovač (frajeři dokážou roztopit kamna i bez něj), na něj zmačkaný papír, přes něj tenké třísky, na ně dostatek tenkých polínek a až úplně nahoru několik silnějších polen, aby měl oheň co stravovat, až se rozhoří. Mezi všemi těmito vrstvami musí být dost prostoru, aby tudy mohl volně proudit vzduch.

Topte jedině dobře proschlým dřevem, to má daleko vyšší výhřevnost. Také méně kouří, takže tolik neušpiní sklo na dvířkách. Nejlépe, ale také nejrychleji hoří bříza a smrk, které jsou vhodné na podpal. Nejvyšší výhřevnost má tvrdé dřevo dubové nebo bukové, jež vydrží hořet krásně dlouho.  A nejkrásněji voní dřevo z ovocných stromů.

Jak přikládat, aby to nekouřilo?

To může být u každých kamen jiné podle toho, jak jsou uspořádány ovladače vzduchu. Vždy však je třeba před otevřením dvířek nastavit kamna tak, aby šel proud vzduchu zespoda pod rošt. U nejčastějšího typu kamen, kdy se primární a sekundární vzduch ovládá zvlášť, postupujete takto: nejdřív zavřete sekundární vzduch a otevřete primární. Počkáte, až se plamen rozhoří a proudění vzduchu vytáhne kouř do komína. Potom lehce pootevřete dvířka, čímž znovu přiživíte plamen. Kamna se ještě víc rozhoří a do komína odejde další část kouře. Teprve potom můžete naplno otevřít a přikládat. I tak ale dvířka otvírejte pomalu. Jak už bylo zmíněno, přikládejte pouze vyschlé dřevo - nejlépe když ho necháte vyschnout někde v kůlně. U měkkého dřeva stačí rok, u tvrdého alespoň dva. A dávejte ho až na žhavé uhlíky, nikoliv do otevřeného ohně.

Jak ušetřit za topení?

• Na začátku topné sezóny zkontrolujte, jestli je topení dobře odvzdušněné. Vzduch v topné soustavě může zvýšit spotřebu až o čtvrtinu.

• Nebraňte teplu proudit. Pokud má topení fungovat, musí mít teplo volnou cestu. Dlouhé záclony nebo závěsy, ale také nábytek fungují jako nevítaná izolace. Závěsy zkraťte, nábytek umístěte do minimální vzdálenosti 10 cm od radiátoru.

• Zkontrolujte okna a dveře. Pokud netěsní, sníží to teplotu v místnosti až o 2 °C. Vzniklé ztráty mohou ročně vyšplhat až na 2500 Kč. Těsnění vyjde na pár desítek korun, což se vám vrátí na ušetřených nákladech už během první topné sezony.

• Využívejte možností termostatu. Nastavení trvá pár minut a úspora tepla je okamžitá. Když nebudete doma, stačí mít teplotu v bytě v průměru o 3 °C nižší. Myslíte, že to nestojí za námahu? Mýlíte se: Každý stupeň navíc zvýší energetickou spotřebu až o 6 %.

• Osaďte radiátory termostatickými hlavicemi a ventily, které podle okolní teploty regulují přívod vody do radiátoru. Dokážou tak ušetřit 5—10 % tepla. Ideální je, pokud mají i hlavice časový spínač, abyste je mohli nastavit podle denního provozu v bytě. Náklady se vám vrátí nejdéle do dvou let.

• Využívejte možnost regulace tepla zvlášť pro každou místnost. Ne všude potřebujete mít horko jako v koupelně! Ale musíte zavírat dveře mezi jednotlivými místnostmi, aby se teplo nepřelévalo.

• Větrejte krátce, ale intenzivně. Nenechávejte okno otevřené na ventilaci, udělejte prostě pořádný průvan s okny dokořán. Na výměnu vzduchu v místnosti stačí maximálně 10 minut. Pokud větráte déle, ochladíte stěny, které pak spolknou další teplo, než se vrátí na správnou teplotu.

• Utírejte prach z radiátorů, vysávejte ho v mezerách mezi žebry. A nesušte na topení prádlo.

• Instalujte za topení hliníkové fólie, které odrážejí teplo zpět do místnosti. Vyměňte kotel. Moderní typy spotřebují až o třetinu méně energie. Investice se tak rychle vrátí. Velkou část nákladů na energie ušetříte také zateplením fasády či výměnou oken.

Jaká je ideální teplota v jednotlivých místnostech?

• dětský pokoj a koupelna 22 - 24 °C

• obývací pokoj 20 - 22 °C

• kuchyň 18 - 20 °C

• ložnice 17 - 18 °C

• předsíň 15 - 17 °C

Pelety, palivo budoucnosti

Dalším způsobem, jak ušetřit za topení, je využívání levného paliva, například dřeva nebo pelet. Oboje trvale patří mezi nejlevnější paliva, což platí nejen o současnosti, ale také o budoucích nákladech. Jejich ceny ve srovnání s plynem či elektřinou v podstatě nerostou. Náklady na pořízení nového kotle se vám tudíž brzy vrátí v ušetřených nákladech na topení.

Pelety se lisují z dřevního prachu, drtě, pilin či kůry a představují obnovitelný zdroj energie. Proces výroby se nazývá peletování. Dřevní zbytky se při něm mechanicky stlačí do tvaru válečků o průměru 6 až 25 mm a délce do 50 mm. Kromě silného tlaku je drží pohromadě pouze lignin obsažený ve dřevě, žádná další chemická pojiva či přídavné směsi se nepoužívají.

Vzniká tak biopalivo s vysokou energetickou hustotou, které obsahuje jen velmi málo vody (asi 10 %), minimálně popelovin (max. 1 %) a skoro žádné těžké kovy. Díky tomu hoří velmi dlouho, skoro nekouří a jeho vysoká výhřevnost (až 18,5 MJ/kg) úspěšně konkuruje i některým druhům uhlí. Kromě dřevních pelet se prodávají i pelety rostlinné, vyrobené z biomasy (slámy, sena a dalších zemědělských zbytků). Mají nižší výhřevnost a vyšší obsah popele, ale jsou levnější. Nehodí se však do všech typů kamen.

Spalování pelet produkuje minimum emisí. Jde o proces CO₂ neutrální, takže se při něm nezvyšuje stávající hladina oxidu uhličitého ve vzduchu. A ta trocha popela, která zbude, funguje jako kvalitní hnojivo s obsahem oxidů draslíku a fosforu. Navíc jsou pelety dobře skladovatelné a snadno se s nimi manipuluje a obsluha nevyžaduje fyzickou sílu.