Průvodce výběrem vín

Víno je jedním z nejstarších nápojů lidstva. Přípitkem „na zdraví“ se připíjelo již ve starověkém Řecku, kdy se nejprve napil hostitel, aby ukázal, že víno není otrávené a teprve pak jej nabídl svým hostům. Abyste si opravdu naplno užili všechny vlastnosti vína, vychutnávejte jej všemi svými smysly a pomalu.

Co byste měli vědět o víně

Bílé a růžové víno

  • Vhodné sklo: sklenice tvaru Tulipán s rozšířeným dnem a zúženým hrdlem na vyšší stopce, objem 200–400 ml
  • Správná teplota při podávání vína: 7 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 9 - 11 °C *
  • Servírování: Bílá vína se pro udržení nízké teploty doporučuje servírovat v nádobě s ledem nebo chladicím tubusu, aby nedocházelo k rychlému zteplání obsahu láhve.

Co se k němu hodí: ryby, plody moře, kaviár, drůbež, kuřecí a telecí maso, zelenina, šunka, sushi, dezerty (ovocný koláč), ovoce, pizza, sýry měkké, tavené, kozí, ovčí, pařené, Hermelín, Čedar, Parmazán, Primátor

Červené víno

  • Vhodné sklo: sklenice tvaru Tulipán nebo široký sklenka Balon na vyšší stopce, objem 400 – 600 ml
  • Správná teplota při podávání vína: 10 – 12 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 12 - 14 °C *
  • Servírování: U červených vín se provádí tzv. dekantace. Víno se při ní přelije do karafy, čímž se provzdušní a harmonizuje. Navíc můžete oddělit případný sediment. Pokud nemáte karafu, nechte víno alespoň „vydýchat“ v otevřené láhvi. Dekantace by měla trvat alespoň půl hodiny, u starých robustních vín však klidně až dvanáct hodin.

Co se k němu hodí: zvěřina, steaky, pečená kachna a husa, hovězí, vepřové, skopové, těstoviny, klobásy, sýry typu Niva, sýry s tmavou plísní, zrající a výrazné, Hermelín, Čedar, Parmazán, Primátor

Šumivé víno

  • Vhodné sklo: úzká a vysoká sklenka tvaru Flétna o objemu 150 - 250 ml., která nechá vyniknout řetízkování bublinek ze dna
  • Správná teplota při podávání vína: 5 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 7 – 9 °C
  • Servírování: Šumivá vína by se pro udržení nízké teploty měla podávat v chladicím kbelíku s ledem a vodou.

Co se k němu hodí: ústřice, humr, langusta, mořské plody, uzený losos, drůbež, vařená zelenina, omeleta, slané pečivo, dezert - pudink, pěna, suflé
* Kvalitním, silným vínům neuškodí teplota vyšší: u bílého o 1 °C, u červeného až o 6 °C podle obsahu taninu.

Proč jsou chilská vína tak skvělá?

Díky ideálním klimatickým podmínkám se Chile stala jednoznačně nejvyhledávanější oblastí Jižní Ameriky pro výrobu kvalitních vín. Vína z Chile jsou na rozdíl od evropských vín mohutnější, s intenzivnější příchutí po ovoci. To je dáno jak polohou země, kdy z jedné strany působí Tichý oceán a z druhé strany horský masiv And, tak i podnebím. Zdejší teplota, sluneční svit, srážky, intenzita proudění vzduchu i mráz vytvářejí jedny z nejlepších podmínek na světě pro pěstování vinné révy.

Z bohaté nabídky jsem vybral renomované vinařství Bisquertt, sídlící v údolí Colchagua jižně od Santiaga de Chile. Jde o jednu z nejlepších poloh, výrazně ovlivněnou blízkostí Tichého oceánu, kde vznikají plná harmonická vína, typická pro jedinečné místní terroir (místo zrodu vína – tedy kombinace klimatu, geografie, geologie a půdy – pozn. red.).

Vína z tohoto rodinného vinařství získávají pravidelně vynikající bodová ohodnocení ve světových soutěžích a hodnocení od renomovaných odborných časopisů. Např. víno La Joya Grand Reserva Syrah 2012 získalo 90 bodů od Wine Spectator, víno Ecos de Rulo Carmenere 2010 získalo v červenci 2013 opět 90 bodů od Wine Enthusiast.

Italská vína

Název Prosecco je zřejmě odvozen od názvu vesnice stejného jména, nacházející se okolí Terstu. Toto vynikající šumivé víno, které jsme pro Vás vybrali, se pěstuje v oblasti trojúhelníku tvořeného městy Padova, Vincenza a Treviso.

Podle dochovaných dokumentů se Prosecco začalo vyrábět již v dobách říše Římské a stejně jako dnes se využívaly výhradně hrozny odrůdy Glera. V té době to bylo jen tiché víno. Prosecco, jak ho známe dnes, se začalo produkovat až na počátku 20. století. Přispělo k tomu především zavedení nových technologií druhotného kvašení.

Kvalita tohoto vína se výrazně zlepšila po roce 1962, kdy se zvýšila technologická disciplína. Od roku 2009 je tato oblast chráněna značkou DOCG (Denominazione di Origine control e garantita), zaručující kvalitu tohoto nejslavnějšího italského šumivého vína.

Díky poměrně nízké ceně a vysoké kvalitě nahrazuje Prosecco úspěšně při slavnostních příležitostech pravé Champagne. Výborně se také hodí při přípravě svěžích letních koktejlů.

Novozélandská vína

Různorodá země plná mohutných hor, krásných pláží, lesů a pralesů to je Nový Zéland. Prostředí pro pěstování vína je zde obecně chladnější, ale tyto podmínky vyrovnává blízkost Tichého oceánu. Sluneční záření přes den dovede být velmi silné. Specifický charakter tak novozélandským vínům dává zejména kombinace chladnějšího prostředí, specifické podloží a přirozené dlouhé zrání hroznů.

V naší nabídce najdete vína z vinařství Sileni, které dostalo jméno po starořeckém bohu Silénovi. Sídlí ve městě Hastings a patří mu vinice na severním (Hawke´s Bay) i jižním (Malborough) ostrově. Pěstují se na nich odrůdy Merlot, Cabernet Franc, Rulandské modré, Chardonnay, Sauvignon blanc a Rulandské šedé.

Hrozny se sbírají ručně, zpracovávají v nerezových tancích s přesnou kontrolou kvašení a zrají ve sklepech se stabilní teplotou.

Sauvignon blanc z Marlborough patří k nejvýše hodnoceným novozélandským vínům vůbec. Sileni ho prodává v edici s názvem Greyrock, v překladu „Šedý kámen“. I přes velkou konkurenci vín odrůdy Pinot Gris (rulandské šedé) naše víno dokázalo získat krásných 90 bodů (maximální možný počet udělených bodů je 100) a získat tak prestižní ocenění Prague Premium Gold.

Jihoafrická vína

Jihoafrická republika je devátým největším producentem vína na světě. Téměř veškeré vyrobené víno jde na export. Podnebí nejjižnějšího státu afrického kontinentu je pro pěstování vinné révy extrémně vhodné. Hrozny vypěstované na skalnatých kopcích jsou velmi sladké a víno je silnější – má až 14 % alkoholu. Nedílnou součástí jihoafrického vína je i vysoký podíl kyselinek, tím jsou vína osvěžující, nemají nepříjemné pachutě a dobře se po nich tráví.

V naší nabídce najdete červená, růžová i bílá vína ze světově proslulého vinařství Swartland. To bylo založeno v roce 1948 jako malý družstevní sklípek. Dnes je z něj velká vinařská společnost, jejíž členské farmy se rozkládají na 3 600 hektarech půdy v kopcích kolem města Malmesbury severně od Kapského města.

V chuti bílého vína se projevuje sušené ovoce, mandle a citrusy. Růžové chutná výborně jako aperitiv, je velmi svěží s podtóny červeného ovoce, zejména jahod. Červené víno je díky složení tamní půdy velmi zemité, až s pikantním aroma, s příchutí tmavých lesních plodů a švestek, bude výborným doplňkem ke steakům či zvěřinovým specialitám.

Rakouská vína

V posledních dvou desetiletích se rakouské víno stalo jedním z nejžádanějších. Tři čtvrtiny produkce z alpské země jsou bílá vína, která vynikají především hojností aroma a chutí ovoce. Horké letní dny a chladné noci dávají vzniknout svěžím, aromatickým vínům plné chuti a vytříbeného charakteru. Krásné údolí Wachau v okolí Dunaje nabízí ty nejlepší podmínky pro pěstování odrůd ryzlinku rýnského a veltínského zeleného. Víno je součástí kultury našich jižních sousedů po více než dvě tisíciletí. V rakouských vinařských oblastech můžeme nalézt i sklepy z dob římského osídlení.
 
V naší nabídce najdete hned dvě špičková polosladká vína z vinařství Ferdinand Mayr. Majitel Ferdinand Mayr působil nejdříve jako úspěšný lektor rakouské Austrian Wine Academy, od roku 2008 také jako úspěšný vinař, jehož krédem je autentičnost kombinovaná s vysokou kvalitou. Jeho vinice se rozkládají ve známé vinařské oblasti Wachau, ležící v údolí řeky Křemže (Krems), přítoku Dunaje. V tamním chladnějším podnebí, se rodí neznámější rakouské ryzlinky a veltlíny. Z této řady jsme pro Vás vybrali Grüner Veltliner, který má typickou výraznou kořenitou chuť, s vyváženou svěží kyselinkou a Riesling (odrůda ryzlink rýnský), který zaujme ovocitou vůní a svěží kyselinkou.

Neodolatelný bude v kombinaci s rakouskými specialitami: vídeňským řízkem a tafelspitzem – vařeným hovězím či telecím masem.

Harmonie chutí aneb Co se k sobě hodí

Kyselé: Kombinace jídla a vína se sčítá, svěží suché víno udělá z kyselého jídla ještě kyselejší. Umocní také hořkost či chuť koření. Zato s tuky reaguje vinná kyselinka jedna radost: rozpustí je a vydatné pokrmy zlehčí. Dobře se snáší i se sladkým, kterému dodá větší svěžest.

Hořké: Hořké a hořké – to nejde k sobě. Vína s vysokým obsahem tříslovin zvyšují hořkost jídla. Zato se skvěle druží s uzenými a grilovanými masy. Pomáhají také rozkládat tuky a chutnají i se sladkými jídly.

Slané: Slané jídlo zvyšuje vnímání kyselosti, takže tuto kombinaci nelze doporučit. Nesnáší se moc ani s hořkými tříslovinami, zato dobře vychází se zbytkovými cukry - klasikou je v tomto směru osvědčená kombinace slaného sýra Roquefort a sladkého vína Sauternes.

Sladké: Sladké jídlo a sladké víno, toť skvělá kombinace! Pocit sladkosti se totiž nesčítá, ale harmonizuje. Dezertní víno sluší nejen dezertům, ale také nasládlým smetanovým omáčkám, sladkokyselé asijské kuchyni či pikantním pokrmům s kokosovým mlékem.

Obecně platí, že…

  • Bílé víno podáváme ke světlým masům (drůbeží, telecí, rybí, plody moře), světlým omáčkám, zeleninovým salátům a většině sýrů. Červené se zase hodí k tmavým masům, kořenitým jídlům, těstovinám a sýrům s výraznou chutí.
  • Servírujeme bílá vína před červenými, mladá před vyzrálejšími, lehčí před těžšími, suchá před sladkými.
  • Platí zásada své k svému: k lehčím, jednodušším, málo kořeněným jídlům s nízkým obsahem tuku zvolíme lehčí, sušší víno. Tučnější jídla najdou oporu v plnějších vínech s vyšším obsahem alkoholu (přívlastková, pozdní sběry). Čím kořeněnější je pokrm, tím výraznější by mělo být i víno. Ke sladkým dezertům a ovoci pak podáváme sladká bílá nebo růžová vína, případně vína šumivá či perlivá.
  • Je-li víno součástí receptu, měli byste stejným vínem hotové jídlo také zapíjet.
  • K regionálním specialitám patří místní vína: kohouta na víně po burgundsku zapijeme burgundským, tiramisu báječně doplní šumivé italské Prosecco.
  • K polévkám se většinou hodí bílá vína, výjimkou jsou zvěřinové a mastné vývary, kterým sluší červené.
  • Sýry představují báječnou kombinaci k bílému i červenému vínu, záleží na druhu. Měkké, tavené, kozí, ovčí a pařené sýry spláchněte bílým vínem, sýry s modrou plísní typu Niva, tmavou plísní a zrající víc doceníte s červeným. Tvrdé sýry jako čedar či parmazán můžete podávat s obojím vínem, stejně tak sýry s bílou plísní typu Hermelín.
  • Víno k těstovinám se vybírá podle omáčky. Ta je pro harmonii pokrmu důležitější než maso. U masa vůbec hodně záleží na úpravě: červené víno je jasná volba k hovězímu steaku, jestliže však servírujete hovězí plátek se smetanovou omáčkou, doceníte kombinaci s plnějším bílým vínem.
  • Ovocné saláty potom nacházejí ideální protějšek v aromatickém bílém víně.

Co doopravdy nedoporučujeme

Milujete zmrzlinu a čokoládu? Dejte si ji raději s kávou a na víno zapomeňte! Stejně tak budete obtížně hledat harmonii chuti v kombinaci vína a vajec.

Prohlédnout výběr exkluzivních vín
Přihlásit se
Uživatel nepřihlášený
Registrovat