Průvodce výběrem vín

Víno je jedním z nejstarších nápojů lidstva. Přípitkem „na zdraví“ se připíjelo již ve starověkém Řecku, kdy se nejprve napil hostitel, aby ukázal, že víno není otrávené a teprve pak jej nabídl svým hostům. Abyste si opravdu naplno užili všechny vlastnosti vína, vychutnávejte jej všemi svými smysly a pomalu.

Co byste měli vědět o víně

Bílé a růžové víno

  • Vhodné sklo: sklenice tvaru Tulipán s rozšířeným dnem a zúženým hrdlem na vyšší stopce, objem 200–400 ml
  • Správná teplota při podávání vína: 7 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 9 - 11 °C *
  • Servírování: Bílá vína se pro udržení nízké teploty doporučuje servírovat v nádobě s ledem nebo chladicím tubusu, aby nedocházelo k rychlému zteplání obsahu láhve.

Co se k němu hodí: ryby, plody moře, kaviár, drůbež, kuřecí a telecí maso, zelenina, šunka, sushi, dezerty (ovocný koláč), ovoce, pizza, sýry měkké, tavené, kozí, ovčí, pařené, Hermelín, Čedar, Parmazán, Primátor

Červené víno

  • Vhodné sklo: sklenice tvaru Tulipán nebo široký sklenka Balon na vyšší stopce, objem 400 – 600 ml
  • Správná teplota při podávání vína: 10 – 12 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 12 - 14 °C *
  • Servírování: U červených vín se provádí tzv. dekantace. Víno se při ní přelije do karafy, čímž se provzdušní a harmonizuje. Navíc můžete oddělit případný sediment. Pokud nemáte karafu, nechte víno alespoň „vydýchat“ v otevřené láhvi. Dekantace by měla trvat alespoň půl hodiny, u starých robustních vín však klidně až dvanáct hodin.

Co se k němu hodí: zvěřina, steaky, pečená kachna a husa, hovězí, vepřové, skopové, těstoviny, klobásy, sýry typu Niva, sýry s tmavou plísní, zrající a výrazné, Hermelín, Čedar, Parmazán, Primátor

Šumivé víno

  • Vhodné sklo: úzká a vysoká sklenka tvaru Flétna o objemu 150 - 250 ml., která nechá vyniknout řetízkování bublinek ze dna
  • Správná teplota při podávání vína: 5 °C
  • Správná teplota při konzumaci: 7 – 9 °C
  • Servírování: Šumivá vína by se pro udržení nízké teploty měla podávat v chladicím kbelíku s ledem a vodou.

Co se k němu hodí: ústřice, humr, langusta, mořské plody, uzený losos, drůbež, vařená zelenina, omeleta, slané pečivo, dezert - pudink, pěna, suflé
* Kvalitním, silným vínům neuškodí teplota vyšší: u bílého o 1 °C, u červeného až o 6 °C podle obsahu taninu.

Proč jsou chilská vína tak skvělá?

Díky ideálním klimatickým podmínkám se Chile stala jednoznačně nejvyhledávanější oblastí Jižní Ameriky pro výrobu kvalitních vín. Vína z Chile jsou na rozdíl od evropských vín mohutnější, s intenzivnější příchutí po ovoci. To je dáno jak polohou země, kdy z jedné strany působí Tichý oceán a z druhé strany horský masiv And, tak i podnebím. Zdejší teplota, sluneční svit, srážky, intenzita proudění vzduchu i mráz vytvářejí jedny z nejlepších podmínek na světě pro pěstování vinné révy.

Z bohaté nabídky jsem vybral renomované vinařství Bisquertt, sídlící v údolí Colchagua jižně od Santiaga de Chile. Jde o jednu z nejlepších poloh, výrazně ovlivněnou blízkostí Tichého oceánu, kde vznikají plná harmonická vína, typická pro jedinečné místní terroir (místo zrodu vína – tedy kombinace klimatu, geografie, geologie a půdy – pozn. red.).

Vína z tohoto rodinného vinařství získávají pravidelně vynikající bodová ohodnocení ve světových soutěžích a hodnocení od renomovaných odborných časopisů. Např. víno La Joya Grand Reserva Syrah 2012 získalo 90 bodů od Wine Spectator, víno Ecos de Rulo Carmenere 2010 získalo v červenci 2013 opět 90 bodů od Wine Enthusiast.

Italská vína

Název Prosecco je zřejmě odvozen od názvu vesnice stejného jména, nacházející se okolí Terstu. Toto vynikající šumivé víno, které jsme pro Vás vybrali, se pěstuje v oblasti trojúhelníku tvořeného městy Padova, Vincenza a Treviso.

Podle dochovaných dokumentů se Prosecco začalo vyrábět již v dobách říše Římské a stejně jako dnes se využívaly výhradně hrozny odrůdy Glera. V té době to bylo jen tiché víno. Prosecco, jak ho známe dnes, se začalo produkovat až na počátku 20. století. Přispělo k tomu především zavedení nových technologií druhotného kvašení.

Kvalita tohoto vína se výrazně zlepšila po roce 1962, kdy se zvýšila technologická disciplína. Od roku 2009 je tato oblast chráněna značkou DOCG (Denominazione di Origine control e garantita), zaručující kvalitu tohoto nejslavnějšího italského šumivého vína.

Díky poměrně nízké ceně a vysoké kvalitě nahrazuje Prosecco  úspěšně při slavnostních příležitostech pravé Champagne. Výborně se také hodí při přípravě svěžích letních koktejlů.

Harmonie chutí aneb Co se k sobě hodí

Kyselé: Kombinace jídla a vína se sčítá, svěží suché víno udělá z kyselého jídla ještě kyselejší. Umocní také hořkost či chuť koření. Zato s tuky reaguje vinná kyselinka jedna radost: rozpustí je a vydatné pokrmy zlehčí. Dobře se snáší i se sladkým, kterému dodá větší svěžest.

Hořké: Hořké a hořké – to nejde k sobě. Vína s vysokým obsahem tříslovin zvyšují hořkost jídla. Zato se skvěle druží s uzenými a grilovanými masy. Pomáhají také rozkládat tuky a chutnají i se sladkými jídly.

Slané: Slané jídlo zvyšuje vnímání kyselosti, takže tuto kombinaci nelze doporučit. Nesnáší se moc ani s hořkými tříslovinami, zato dobře vychází se zbytkovými cukry - klasikou je v tomto směru osvědčená kombinace slaného sýra Roquefort a sladkého vína Sauternes.

Sladké: Sladké jídlo a sladké víno, toť skvělá kombinace! Pocit sladkosti se totiž nesčítá, ale harmonizuje. Dezertní víno sluší nejen dezertům, ale také nasládlým smetanovým omáčkám, sladkokyselé asijské kuchyni či pikantním pokrmům s kokosovým mlékem.

Obecně platí, že…

  • Bílé víno podáváme ke světlým masům (drůbeží, telecí, rybí, plody moře), světlým omáčkám, zeleninovým salátům a většině sýrů. Červené se zase hodí k tmavým masům, kořenitým jídlům, těstovinám a sýrům s výraznou chutí.
  • Servírujeme bílá vína před červenými, mladá před vyzrálejšími, lehčí před těžšími, suchá před sladkými.
  • Platí zásada své k svému: k lehčím, jednodušším, málo kořeněným jídlům s nízkým obsahem tuku zvolíme lehčí, sušší víno. Tučnější jídla najdou oporu v plnějších vínech s vyšším obsahem alkoholu (přívlastková, pozdní sběry). Čím kořeněnější je pokrm, tím výraznější by mělo být i víno. Ke sladkým dezertům a ovoci pak podáváme sladká bílá nebo růžová vína, případně vína šumivá či perlivá.
  • Je-li víno součástí receptu, měli byste stejným vínem hotové jídlo také zapíjet.
  • K regionálním specialitám patří místní vína: kohouta na víně po burgundsku zapijeme burgundským, tiramisu báječně doplní šumivé italské Prosecco.
  • K polévkám se většinou hodí bílá vína, výjimkou jsou zvěřinové a mastné vývary, kterým sluší červené.
  • Sýry představují báječnou kombinaci k bílému i červenému vínu, záleží na druhu. Měkké, tavené, kozí, ovčí a pařené sýry spláchněte bílým vínem, sýry s modrou plísní typu Niva, tmavou plísní a zrající víc doceníte s červeným. Tvrdé sýry jako čedar či parmazán můžete podávat s obojím vínem, stejně tak sýry s bílou plísní typu Hermelín.
  • Víno k těstovinám se vybírá podle omáčky. Ta je pro harmonii pokrmu důležitější než maso. U masa vůbec hodně záleží na úpravě: červené víno je jasná volba k hovězímu steaku, jestliže však servírujete hovězí plátek se smetanovou omáčkou, doceníte kombinaci s plnějším bílým vínem.
  • Ovocné saláty potom nacházejí ideální protějšek v aromatickém bílém víně.

Co doopravdy nedoporučujeme

Milujete zmrzlinu a čokoládu? Dejte si ji raději s kávou a na víno zapomeňte! Stejně tak budete obtížně hledat harmonii chuti v kombinaci vína a vajec.

Prohlédnout výběr exkluzivních vín